Stavba modelů letadel

Všechno to začalo tím, že nám ježíšek v roce 2008 donesl už hotová letadla z polystyrénu i s vysílačkou. Museli jsme vydržet až do jara, protože se ve sněhu letadla pouštět prostě nedají. Ne snad že by nelétala, ale není kam přistávat. Sníh by se po přistání dostal do motoru a poškodil by také elektroniku.

Přišlo jaro a jednoho slunečného jarního dne tatínek usoudil, že je čas na to vyzkoušet letadla. Rozdělali jsme krabice, které byly uloženy na skříni od vánoc, v bytě sestavili letadla, naložili je do auta a jeli na letiště na Brdo. Měli jsme dva větroně - Sky Lady, ASW28  a tryskáče F27 Stryker. Nejprve šla do vzduchu Sky Lady. Ale ouha. Dlouho ve vzduchu nezůstala. Spadla na zem a dostala pořádnou čenichovku. Další let nebyl lepší. Tatínek předváděl různé akrobatické kousky nikoli ve vzduchu, ale na zemi. Letadlo dělalo hvězdy a často padalo na čumec. Další letadla jsme do vzduchu už radši nepouštěli neboť náš výlet skončil zaraženou vrtulí a uraženým kormidlem. Ani další víkendy nekončili lépe. Pořád samý neůspěch. Jak se s letadlem naučit létat? Vždyť ho takhle rozbijem! Tatínek rozhodl, že to takhle dál  nepůjde a koupil FMS simulátor a začali jsme se nejprve učit létat na počítači. Po získání zkušeností se úspěch zase nedostavil a tatínek musel opět ke Sky Lady dokoupit další vrtule nový regulátor (protože starý shořel po pádu) novou výškovku a další kormidlo. Zase jsme byli o pár stovek korun chudší.

Tatínek to ale nevzdal. Zná se s jedním modelářem a domluvil se s ním, že se na letišti společně sejdem a že nás létat naučí. Je to dobrý kamarád. Jmenuje se Martin Formánek. Letadlo lehce dostal do vzduchu na první pokus a krásně s ním vysoko létal. Všichni jsme na to čučeli s otevřenou pusou :-). Postupně tatínka naučil ovládat Sky Lady a Péťu F27 Strykera. Po několika takto strávených společneých víkendech na letišti s Martinem se jednou tatínek rozhodl, že to s tim letadlem opět zkusí sám. Martinovi se to zrovna nehodilo, neměl čas se nám věnovat. Tatínek držel vysílačku já jsem držela Sky Lady a po tatínkově povelu jsem s rozeběhem pořádně hodila do vzduchu Sky Lady, jak nás to Martin učil. Tatínek přidal plyn na plno a letadlo se šplhalo vzhůru. Hurá! Povedlo se! Letadlo létá! Tatínek byl šťastný jak malý kluk. Létal si tam s letadlem a úplně na nás zapomněl. My s Péťou jsme dělali zatim hvězdy a Péťa dělal přemety = nikoli s letadly, ale jako gymnastické prvky.

Přišly prázdniny. Postupně nás omrzelo létat s těžkými polystyrénovými letadly. Tatínek rozhodl, že si postavíme lehkého větroně z balsy. Nakoupil materiál, spoustu prkének balsy různé tloušťky, lepidla, překližky, smrkové nosníky, elektroniku do letadla, potahovací fólii Oracower, ale také nářadí nože, pilky, pilníky, balsoříz, hoblík, spoustu šmirglů, modelářské špendlíky, modelářskou žehličku, atd. Pustili jsme se do stavby hned tří větroňů  najednou. Jednoho měl tatínek, druhého já a třetího Péťa. Prvního větroně jsem měla postaveného já za výrazné pomocí tatínka, jako druhý v pořadí ho dostavěl tatínek a Péťa až koncem prázdnin, protože se mu moc stavět nechtělo a radši hrál hry na počítači, hlavně Wolfenstein. Nakonec jsme letadla potáhli nažehlovací folií Oracover. Já měla barvu žluto-červenou, Péťa bílo-červenou a tatínek červeno-modro-bílou, jako Českou vlajku. Hned jsme letadla vyzkoušeli, pro jistotu na poprvé s Martinem. Všechna létala báječně. Takhle jsme si užívali konec prázdnin a celé září, když jsme přišli ze školy. Chodila s námi i Verunka Krejčová,  moje nejlepší a nejhodnější kamarádka.

Protože se nám modelařina zalíbila, přihlásil nás taťka do modelářského kroužku k panu Muhlovi na Brdě. Tam jsme začali stavět nové soutěžní větroně a na jaře bychom měli začít létat závody. Já budu taky. Jak to vše dopadne, to vám sem zase všechno napíšu.Závody dopadly dobře, byla jsem vždy ale na posledním místě ale to vůbec nevadí hlavní je že jsem si zalítala.Je to hrozně krásné létat ve vzduchu a ještě si u toho představit že v tom modelu sedíte!!!Prostě je to hezké, taky to zkuste!!!A teď už je rok 2011 a já stavím další pěkné letadlo, na kterém si dávám hodně moc záležet, až bude hotové tak vám jsem dám fotečku.Teďka mám jenom křídla ale za chvíli bude postavené celé už se samozřejmě těším až budu létat s tím novím :).Musíte mi ale držet palce bez váš by to v žádném případě nešlo to tedy neee.Postup byl ze začátku docela těšký když jste se na to koukly, ale teďka....Teďka už je to pohodička.Ze začátku se totiž musela dělat žebra a ty žebra dávat na takovou tyčku který se řiká uhlíková tyčka a před tím bylo ještě hodně prácičky, ale je to na každém vidět jestli ho to baví, ale na mě není určitě takový ošklivý pohled :) si já myslím...Hrozně moc mě to baví hlavně ty éra stavět to je můj parket určitě když by jste se do toho někdy pustily poznáte ten hezký pocit.Když si představíte že v tom letadle budetet létat a ještě ho řídit prostě tě je to hezký pocit to vám může dokázat celý náš klub :) všechny to tam moc baví.Dospělý dělají křídla z polistyrénu není to taková ruční práce ale myslím si že je na tom více práce než na tom  co se dělá spíše ručně.Máme to skoro hotové a dospěláci také.Takže jsem tak jakoby nastejně hrozně nás to baví a každý to doporučuje!!!ZKUSTE TO TAKY!